Odjakživa se rád toulám. Díky tomu vím, jak se v posledních letech v naší zemi mění k lepšímu i místa mimo hlavní dopravní a turistické tepny.
Česká, moravská a slezská kulturní krajina je rozmanitá. Každý region má svá kulturní specifika spjatá s dlouhým dějinným vývojem. Tato vzájemně obohacující rozmanitost si zasluhuje trvalou podporu, neboť tvoří základ identity obyvatel. Těší mě každá aliance investorů, architektů, památkářů, kunsthistoriků, politiků, ale i aktivních občanů, řemeslníků, prostě všech, kteří se snaží zachovat či obnovit pozoruhodné stavby na pozoruhodných místech.
Proto si také velmi vážím projektu Náš venkov 1990–2020 a Ceny Patria Nostra. Jejich prostřednictvím lze ukázat, kde žijí šikovní lidé a co se jim povedlo. Uvítal jsem též možnost udělit Cenu ministra kultury počinu, který považuji za významný příklad péče o kulturní dědictví přispívající i obecně k rozvoji kultury ve venkovském prostředí. Škála zachráněných památek, z nichž jsem mohl vybírat, byla skutečně široká. Jejich vlastníci obětovali úctyhodné úsilí, čas i peníze, aby pomohli dobré věci.
Ocenit jsem se rozhodl příkladně zachráněnou památku – Tančírnu v Račím údolí v Rychlebských horách. Nejen proto, že jde o zdařile zrekonstruovaný objekt výjimečného architektonického pojetí, ale zejména pro okamžité naplnění opravené památky pestrým kulturním programem, který vyhledávají návštěvníci z bližšího i vzdálenějšího okolí.
Města, vesnice, kopce i údolí, to
vše je náš domov. Malebný a přátelský. V posledních měsících to dochází
stále více lidem cestujícím napříč republikou. Braňme si jej a hleďme, ať
vzkvétá.
Lubomír
Zaorálek
