Úvod

Češi a Slováci v minulých desetiletích nejméně dvakrát viditelně světu ukázali, že krizové, konfliktní a historicky přelomové etapy vývoje lze řešit kulturně, kultivovaně a bez násilí. Tento proces odstartovala sametová revoluce v roce 1989 a následoval ji v roce 1993 vznik dvou nových samostatných států: České republiky a Slovenské republiky. Oba nové státní útvary a jejich obyvatelé si přitom vesměs zachovali vzájemné přátelské vazby a stali se jedinečným vzorem schopnosti tolerance, respektu a spolupráce bez národních antipatií, nevraživosti a mocenských nároků. Je tedy zcela na místě, a to nikoli jen v symbolické rovině, oslavovat dobré sousedské vztahy a funkční formy soužití mezi Čechy a Slováky v rámci společného členství v Evropské unii.

Historie sousedských vztahů mezi Čechy a Slováky za uplynulé tři desetiletí potvrzuje zlepšení na všech úrovních mezistátní, společenské, kulturní i hospodářské spolupráce. Mnohé problémy byly vyřešeny anebo zanikly z přirozených důvodů. Obě poloviny bývalého soustátí spolu spolupracují, a dokonce i spolu slaví různá výročí, a to i na úrovni státních institucí. Vysoká úroveň těchto spontánních pozitivních vazeb je důkazem něčeho, co přerůstá rámec formálně institucionální či kolegiální. Je to blízkost, kterou vůči sobě pociťují a dávají najevo blízcí přátelé či příbuzní. Je to vysoce vážený vztah. Ostatně první cesta nově zvolené hlavy státu či předsedy vlády, ať z jedné či druhé strany bývalé Československé republiky, již tradičně míří do země partnersky nejbližší – České republiky nebo Slovenské republiky.

Ale nejde jen o vrcholové státní instituce a funkce, které svou politikou a jednáním vytvářejí zřetelný a mezinárodně čitelný rámec vztahů obou zemí. Podíváme-li se například na počet smíšených manželství, měl by mít logicky po osamostatnění obou republik sestupnou tendenci. Ale není tomu tak. Smíšených česko-slovenských manželství přibývá. Příkladů vzájemnosti a její vzestupné tendence, ať už v politice, průmyslu, vědě či kultuře, bychom samozřejmě ale mohli uvést mnohem více. Pro nás je ale důležité zdůraznit, že otázka blízkosti, partnerství a pocitu vzájemnosti neprobíhá jen formálně na nejvyšší státní či institucionální úrovni, neuskutečňuje se jen tzv. shora, ale jejími nositeli jsou i běžní občané. V tom jsou Česko a Slovensko ve světovém měřítku výjimečné. Je totiž těžké najít v moderních evropských dějinách podobný příklad, kdy osamostatnění dvou států vedlo za tak krátkou dobu k jejich stále hlubšímu sbližování a zlepšování vztahů na všech společenských úrovních.      

Vůdčí myšlenkou tvůrců oslav vzniku České a Slovenské republiky, která se prolíná celým jejich programem, je tuto cennou hodnotu po třiceti letech oddělených státních identit autenticky vyzdvihnout, oslavit a otevřít společnými aktivitami nové příležitosti pro její další rozvoj.

Klíčovými součástmi programu oslav konkrétně budou:

  • Slavnostní večer
  • Vydání bankovky 1000 Kč s přítiskem
  • Konference
  • Výstavy
  • Publikace

Vrcholem oslav bude slavnostní večer s udílením Cen Opera Bohemica. V jeho průběhu budou oceněny české a slovenské osobnosti z oblasti diplomacie, ekonomiky, literatury, hudby, filmu, divadla, výtvarného umění, architektury a památkové péče, jejichž příběhy a příspěvky formovaly vzájemnou spolupráci mezi Čechy a Slováky v posledních třiceti letech. Na tomto jubilejním fóru se tak setkají a budou prezentovat či diskutovat nejen výrazné osobnosti česko-slovenské minulosti, ale i současnosti. Oslavami tak chceme na konkrétních příkladech ukázat prohlubující se šíři a podobu vzájemných vztahů mezi Čechy a Slováky.

Program:

1. Slavnostní večer k 30. výročí vzniku samostatné České a Slovenské republiky

V rámci slavnostního večera se budou udělovat Ceny Opera Bohemica vybraným českým a slovenským osobnostem za dlouholetou podporu rozvoje bilaterálních česko-slovenských vztahů. Ceny se budou předávat v následujících kategoriích: ekonomika, diplomacie, literatura, hudba, film, divadlo, výtvarné umění, architektura a památková péče. Večer se bude konat pod záštitou prezidentky SR Mgr. Zuzany Čaputové a prezidenta ČR.

2. Středoevropská cena za architekturu Jože Plečnika 2023

V roce 2023 Středoevropská Cena za architekturu Jože Plečnika své působení rozšiřuje do celého světa. Formulace požadavků vychází již nejenom z přínosu geniálního architekta, ale i vizí a odkazu jeho výjimečné osobnosti. Do popředí se tak dostanou hodnoty Plečnikova architektonického přístupu, jakými byly humanismus, adaptabilita, chápání kontextu a skromnost použitých prostředků v současném světě. To vše se snahou odlišit se od nadměrné pompéznosti a exkluzivity směrem k harmonickému prostředí respektujícímu lidské měřítko, lidské zkušenosti a úměrný standart. 
Laureáty bude vybírat mezinárodní komise světově uznávaných architektů a památkářů z řad celosvětově známých architektonických institucí jako UNESCO, UIA a dalších. Členy komise jsou Thomas Vonier, Vladimír Šlapeta, Francesco Bandarin, Oya Atalay Franck, Carlos Moreno a Benjamin Prosky. Cenu Jože Plečnika je signována a udělována prezidentem České republiky.

3. Bankovka 1000 Kč s přítiskem

8. února 2023 připomene ČNB 30. výročí úspěšného rozdělení česko-slovenské měny, s nímž bylo spojeno mimo jiné kolkování československých bankovek, vydáním nové bankovky 1 000 Kč s přítiskem. Přítisk tvoří dobový bankovkový kolek v hodnotě 1 000 Kč, jehož originální rytina se dochovala v technickém archivu Státní tiskárny cenin, a výroční logo ČNB od akademického malíře Jana Solpery. Emise bankovky je v nákladu 200 tisíc kusů a bude k dispozici do rozebrání zásob prostřednictvím osobní výměny za jiné české bankovky nebo mince pouze na pracovištích ČNB. Přítisk nemá vliv na hodnotu a platnost bankovky.

4 Konference

4.1 Konference ,,České a slovenské ekonomické fórum“

Tématem této konference je udržitelný rozvoj česko-slovenské ekonomiky v evropských souvislostech. Konference se bude konat pod záštitou a za účasti guvernéra ČNB Ing. Aleše Michla, Ph.D., a guvernéra NBS (Národní banky Slovenska) Ing. Petra Kažimíra. Organizátoři připravují celou řadu diskusních panelů, jejichž tématy jsou například monetární stabilita po rozdělení měn – výzvy a úskalí 30letého vývoje, rozvoj bilaterálních českých a slovenských hospodářských vztahů po rozdělení republiky, spolupráce a rozvoj v rámci Visegrádské čtyřky v kontextu EU či společné výzvy udržitelnosti a odolnosti pro 21. století pod záštitou České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD) a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), Rady vlády pro udržitelný rozvoj a dalších.

4.2 Diskusní fórum ČNB

ČNB v roce 2023 uspořádá další ze série pravidelných diskusních fór, tentokrát ve spolupráci s Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Na půdě zlínské univerzity se tak 4. dubna sejdou představitelé ČNB, UTB, analytici, zástupci podnikové i akademické sféry a veřejnost. Vzhledem k letošním oslavám výročí 30 let od vzniku ČNB a české měny to bude jedno z hlavních témat plánovaných diskusí.

4.3 Odborná konference „30 let ČNB – cesta českého bankovnictví“

Cíli odborné konference s názvem 30  let ČNB – cesta českého bankovnictví jsou připomenutí významných milníků, kterými prošlo české bankovnictví od vzniku České republiky, a reflexe zkušeností na této cestě. ČNB tuto akci uspořádá 17. dubna 2023 pro předem pozvané zástupce odborné veřejnosti. Série panelových diskusí poskytne příležitost k ohlédnutí za transformačním obdobím bankovního sektoru, jeho stabilizací poznamenanou světovou finanční krizí a regulatorní reakcí na ni. Stranou nezůstanou stávající i budoucí výzvy, rizika a příležitosti, které před bankami včetně té centrální stojí.

4.4 Mezinárodní konference „CNB Research Open Day 2023“

Česká národní banka zařadila mezi akce spojené s oslavami 30 let od vzniku ČNB a české měny také mezinárodní konferenci CNB Research Open Day, na které se akademické i širší odborné veřejnosti každoročně představují vybrané práce výzkumníků ČNB. Ty v roli řečníků tradičně doplňují uznávaní světoví ekonomové, centrální bankéři a odborníci na měnovou politiku.

5. Výstavy

5.1 Výstava „Česká a slovenská moderní architektura“

Výstava „Česká a slovenská architektura“

Na výstavě se objeví nejvýznamnější architektonická díla předních architektů působících na českém a slovenském území. Výstava má za cíl připomenout evropskou dimenzi našeho architektonického dědictví od založení Československa v roce 1918 do dnešních dnů.

Výstava bude mít dvě části – v přízemí se budou nacházet nejvýznamnější ikony z období 1918–1992, zatímco v patře bude oba státy prezentovat nejnovější vývoj architektury od rozdělení na Českou a Slovenskou republiku. Velkoformátové fotografie doprovodí vybrané architektonické modely, faksimilie originálních plánů a další artefakty. Součástí výstavy bude vzdělávací centrum a auditorium pro doprovodné programy. Hlavní kurátoři výstavy jsou prof. Vladimír Šlapeta prof. Matúš Dulla.

Ikony české i slovenské architektury – přízemí

Expozice, která je osou výstavy představuje výběr vynikajících děl nejen zakladatelských tvůrců, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Dušan Jurkovič nebo Emil Belluš i vynikajících osobností dalších generací – Karel Hubáček, Ferdinand Milučký, Karel Prager, Štefan Svetko až po tvůrce, jejichž tvorba zasahuje až do Sametové revoluce. Nezapomene na české architekty působící na Slovensku, od Jaromíra Krejcara a Bohuslava Fuchse až po Vladimíra Karfíka, ale také na architekty ze Slovenska pôsobící v Česku jak období mezi světovými válkami (Eugen Rosenberg), tak dnes (Ján Stempel).   

Současná česká a slovenská architektura – patro

expozice přináší panorama úspěšných staveb realizovaných po rozdělení Československa na dva samostatné státy, v níž se odráží rychlý vývoj naší architektury od doby řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství demokratické společnosti.

Obě expozice zachytí profil nejnovější architektury obou metropolí Prahy a Bratislavy i dalších velkých měst v obou státech. Zdůrazní díla, která získala evropský ohlas jak v architektonické inovativnosti (Stanislav Fiala, David Kraus, Ján Studený) tak v kultivované návaznosti na kontext místa (Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Martin Kusý a Pavol Paňák). Významnou částí expozice budou díla mladých architektů a architektek, kterých jména jsou zatím skryta za zkratkami jejich projekčních ateliérů (new work …, Gutgut…), ale jejichž díla již spontánně drží krok s nejmladší evropskou architekturou. 

Spoluorganizátor a odborná spolupráce – Národní technické muzeum a Muzeum umění Olomouc.

Vstup na výstavu bude zdarma.

5.2 Výstava „České a slovenské moderní umění“

Třicet let tvoří čeští a slovenští umělci v samostatných státech, ale jejich blízkost je patrná ve společných projektech, na uměleckých školách
i v mnoha paralelních trendech. Výstava umělců, kteří se na umělecké scéně po tuto dobu pohybují i těch, kteří na ni vstoupili teprve nedávno, tyto
paralely tematizuje i konfrontuje. Společná expozice představuje, nakolik jsou umělecké scény Česka a Slovenska podobné či rozdílné a v čem spolu víceméně splývají. Prezentace současného umění rovněž akcentuje témata, která se do umění 21. století neodmyslitelně propisují – environmentální smutek, woke problematika, úzkost z budoucnosti, rozdělování společnosti.

Výběr symbolického počtu třiceti českých a třiceti slovenských umělců nemá ambici být kompletním přehledem dění na obou scénách a nabízet „známá“ jména. Příběh, správné i špatné otázky, překvapivé metafory a pokusy nezavrhnout krásu provázely obě kurátorky a jejich spolupracovníky při hledání optimální podoby výstavy. Diváci se mohou těšit na díla ikonická i dosud nevystavovaná, na site specific instalace vytvořené přímo pro konkrétní místo či participativní projekty, na nichž se může podílet široká veřejnost.

Hlavními kurátorkami jsou Charlotta Kotíková a Lenka Lindaurová, které obě scény aktivně sledují od 90. let až do současnosti. Charlotta
Kotíková působí také na mezinárodní scéně a k Pražskému hradu ji váže rodinná vazba – je pravnučkou T. G. Masaryka, který založil prezidentskou sbírku umění. Právě do ní by mohly být zařazeny nové akvizice aktuálního českého a slovenského umění z výstavy. K výstavě proběhnou doprovodné programy, jejím výstupem se stane unikátní katalog mapující 30 let analogické výtvarné scény Česka a Slovenska.

Vstup na výstavu bude zdarma.

5.3 Výstava „Rozděleno! Vznik české a slovenské měny v roce 1993“

Česká a slovenská měna nahradila před třiceti lety dřívější československou korunu. V průběhu několika únorových dní se díky úsilí více než čtyřiceti tisíc lidí podařilo dovršit proces rozdělení společné měny zahájený nedlouho po volbách z června 1992. Výstava ukazuje, jakým způsobem reagovala tehdejší centrální banka na zánik Československa a jak se připravovala na rozdělení společné měny. Vedle toho sleduje vznik nových bankovek a mincí obou republik. Návštěvníci výstavy se dozví, v jak v úzké spolupráci obě měny vznikaly. Nabízí srovnání odchylek i podobností tohoto procesu v České a Slovenské republice. Výstavu pořádá ČNB od 8. února 2023 v prostorách Návštěvnického centra ČNB, a to ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin a Českou mincovnou. Naváží na ni programy pro odbornou i laickou veřejnost, jako např. odborné semináře, workshopy a přednášky. Lidé mohou výstavu navštívit od úterý do pátku od 9.00 do 17.00, v sobotu od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.

5.4 Výstava „České a slovenské kulturní dědictví očima dětí“

Hlavní částí dětského programu bude výstava vybraných základních škol z Česka a Slovenska. Cílová věková skupina jsou převážně děti ze
4. a 5. třídy základních škol, které budou kreslit architektonické památky ve svém městě. Doprovodný program pak budou tvořit dílny, semináře a další akce. Téma výstavy bude české a slovenské kulturní dědictví našich měst a památky UNESCO.

Z vybraných obrázků následně vznikne výstava, která bude vystavena v rekonstruovaných prostorech Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Tento první projekt zdůrazní a podtrhne vztahy mezi oběma našimi státy a položí základy do budoucna díky spolupráci dětí z Česka i Slovenska.
Jedná se o první výstavu v rámci dlouhodobého programu zaměřeného na architektonické dědictví jednotlivých států.

Tuto jedinečnou výstavu bychom poté rádi následně umístili do prostor Bratislavského hradu.

Vstup na výstavu bude zdarma.

6. Publikace „Česká a slovenská moderní architektura

Publikace provede čtenáře vývojem české a slovenské architektury v průběhu společné existence i po rozdělení na dva samostatné státy a připomene všechny složité fáze tohoto procesu. Publikace je pod záštitou předsedy vlády ČR prof. Petra Fialy a předsedy vlády SR Ing. Eduarda Hegera.

Cílem publikace je představit vývoj a tendence české a slovenské architektury v průběhu společné existence i po rozdělení na dva samostatné státy. Dále připomenout všechny složité fáze tohoto procesu. Tuto publikaci připravujeme v rámci oslav 30. výročí vzniku samostatné České a Slovenské
republiky. Editoři poukáží na ty největší architektonické ikony obou států a jejich stavby. Klademe ale také akcent na moderní architekturu
a osobnosti dnešní doby. Vzhledem k velkému zájmu zahraničních návštěvníků naší republiky bude publikace vydána i v anglické mutaci, protože v zahraničí jsou informace o české architektuře postrádány. Tímto se publikace stane průvodcem s pozvánkou k návštěvě naší krásné země a jejích
architektonických klenotů.

Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR se připravuje křest této publikace, která se bude dne 3. 10. 2023 konat na Úřadu vlády.

Hlavní partneři 18. ročníku mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week Praha 2023 jsou Crestyl Real Estate, J&T Real Estate, Penta Real Estate, Skanska Reality.

V Praze dne 16. 1. 2023

Ing. Petr Ivanov,
organizátor a člen přípravného výboru

Translate »