Pocta české památkové péči

Původně gotický hrad Vítkovců z první poloviny 13. století byl rozšířen ve 14. století a v 16. století renesančně přestavěn. V 17. a 18. století byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Zámecký areál tvoří 41 palácových budov a hospodářských stavení a 12 hektarů rozlehlá zámecká barokní zahrada ze 17. století. Zámecká věž je symbolem bohaté historie a výtvarné krásy Českého Krumlova, barokní divadlo zase reprezentuje vyspělou barokní scénu. Na prvním zámeckém nádvoří se nachází zámecké lapidárium s originály barokních soch ze zámeckého areálu. Českokrumlovský hradní a zámecký komplex patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Od počátku 20. století prochází postupnou obnovou, za niž obdržel dvě ceny Europa Nostra. Cena ICOMOS Opera Historica byla Read more…

Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka o pivovaru je ale z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní strojní či technologické vybavení výroby sladu a piva se nedochovalo, jeho demontáž se odehrála v padesátých letech 20. století, kdy byl provoz pivovaru definitivně zrušen a následně využíván státním statkem. Pozvolné chátrání bylo od osmdesátých let 20. století zakončeno obdobím cílené devastace. Obnova památky se uskutečnila v letech 2007–2014 a byl zvolen přístup památkářsky přijatelné konverze budov při zachování původních hmot a charakteru z počátku 20. století. Na jaře roku 2014 byla v areálu otevřena první stálá výstavní expozice. Cena Opera Historica Středočeského Read more…

Zmínka o hradu je z roku 1286. V 16. století byl hrad velkolepě přestavěn v renesančním slohu, včetně výstavby kaple sv. Barbory a tzv. dolního zámku v podhradí. V průběhu 18. století prošel barokními úpravami interiérů a po požárech v roce 1781 a ještě v roce 1843 získala hradní věž novogotickou podobu, která byla zachována až do roku 1992. Po roce 1989 došlo k radikální záchraně nosných konstrukcí, zajištění a stabilizaci krovů a ukotvení klenby renesančního sálu, věž byla nově zakončena zvonovou helmicí s lucernou, tak aby její podoba odpovídala duchu tzv. saské renesance. Proběhla obnova fasád, restaurování renesančních sgrafit, bašt, sklepů a přízemí severního křídla, restaurování nástěnných maleb v kapli, obnovy východního a jižního křídla hradu. Cena Opera Historica Read more…

Mariánská Týnice je vrcholně barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím, které dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711–1768. Mariánská Týnice patří k nejvýznamnějším barokním poutním místům na Plzeňsku a je středoevropsky významnou ukázkou barokní sakrální architektury. Dominantou vrcholně barokního osově symetrického areálu je kostel Zvěstování Panny Marie. Na začátku 20. století byla památka po dlouholetém chátrání na pokraji úplné zkázy, když se v roce 1920 zřítila kupole kostela. Od roku 1993 proběhla příkladná a zdařilá památková obnova. Prvním krokem byla rekonstrukce věží proboštství, poté obnova kupole kostela a fasád, restaurování barokních fresek v kostele a ambitu, obnova zděné kruchty v severní kapli, oprava a rekonstrukce zčásti dochované kaple na východní Read more…

Významná stavba počátku české moderny byla realizovaná podle návrhu Jana Kotěry v letech 1909–1912. Pozoruhodné jsou i interiéry včetně mobiliáře. Stavba je považována za jeden z mezníků moderní české architektury, jež vynikajícím způsobem slučuje progresivní výtvarné pojetí hmotové a prostorové skladby s dokonalým řešením vnitřního prostoru. Poslední fází výstavby muzea byla předsazená venkovní kašna, rovněž podle návrhu Jana Kotěry. Po rozsáhlé vnitřní rekonstrukci v letech 1999–2002 se uskutečnila v letech 2018–2019 obnova vnější fasády, oprava a nátěry oken, kompletní výmalba vnitřních prostor, plochy před budovou a další práce, které vrátily objekt do původního stavu. Zrestaurována byla také kašna z roku 1934. Důkladnou obnovou prošly rovněž dvě sedmimetrové sochy v průčelí muzea od Stanislava Suchardy. V podzemním podlaží vznikly nové výstavní Read more…

Již v roce 1451 je zmiňována konojedská tvrz, která v 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Majitel panství František Antonín Špork v roce 1699 zřídil ve zdejším zámku špitál pro chudé. Manžel její dcery Anny Kateřiny František Karel Sweerts zde roku 1746 založil novou budovu kláštera, ten byl zanedlouho přestavěn na zámek, který stojí dodnes. Posledním majitelům Delhaesovům byl v roce 1945 zámek zkonfiskován. Zámek včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie prochází od roku 2007 díky novému majiteli Vladimíru Přibylovi náročnou obnovou, jejíž první část byla dokončena v roce 2017. Mohutný pozdně barokní kostel, který ještě před několika lety hrozil zřícením, se v létě 2017 dočkal kompletní a velmi náročné opravy. Současně s revitalizací kostela probíhaly i práce na obnově Read more…

Rozsáhlý areál hřebčína se rozkládá na území tří katastrálních území: Kladruby nad Labem, Selmice a Hlavečník. Kladrubský hřebčín je dnes nejstarším kontinuálně existujícím hřebčínem na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora, jejichž chov zůstává i dnes hlavním posláním hřebčína. Areál zámku s rozlehlou plochou cvičiště obklopují budovy stájí, sýpek, obytných budov, budovy zámku a kostela. Jižně od zámku se rozkládají pastviny a cvičiště, areál dvora Josefov a odchovna. Západně od zámku je alej, pastviny a dvůr Františkov. Jižně od aleje je areál budov s parkem v lokalitě Mošnice. Ke dvoru Františkov náleží také soubor budov v obci Selmice, které tvoří funkční součást dvora. V letech 2014–2015 bylo regenerováno celkem 17 objektů, Read more…

Chrám byl vystavěn v letech 1700–1707 na místě starého gotického kostela Matky Boží, zbořeného v roce 1699. V roce 1707 byla nedokončená stavba předána do užívání, a když v roce 1708 hlavní mecenáš stavby Leopold z Ditrichštejna zemřel, ambiciózní plán nebyl nikdy zcela realizován. Původní věž shořela při požáru v r. 1863 a následujícího roku byla nová postavena podle návrhu Františka Schmoranze. Štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu je ukázkou práce mistrů z Florencie. Kromě hlavního oltáře je v obou postranních lodích ještě osm bočních oltářů. Barokní varhany jsou od Davida Siebera z roku 1708. Před hlavním průčelím je schodiště s kašnou a sochami sv. Petra a sv. Pavla. Obnova chrámu v Polné se týkala Read more…

V letech 1927–1929 si nechal textilní továrník Alfred Stiassni postavit vilu podle projektu architekta Ernsta Wiesnera. Zvenčí vila puristického stylu architekta Wiesnera měla uvnitř prvorepublikový luxus s reprezentativními salonky. Součástí je také rozlehlá terasa a lodžie, která se otevírá do více než tříhektarové zahrady s tenisovým kurtem a bazénem. V patře byly pokoje příslušníků rodiny, pokoj vychovatelky a pokoj pro hosty, sociální zázemí a dětská herna. V roce 1939 byla vila zabavena nacisty. V roce 1952 připadla krajskému národnímu výboru k reprezentačním účelům. Od roku 2009 je vila ve správě Národního památkového ústavu, který provedl v letech 2012–2014 památkovou obnovu, jíž prošla vila i zahrada. V horní části areálu vznikla podle návrhu architekta Milana Raka nová budova Centra obnovy památek Read more…

Počátkem 18. století byla původní tvrz přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek, který v letech 1839–1843 získal další přestavbou dnešní empírovou podobu. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Potomci rodu Silva-Tarouca vlastnili panství až do roku 1945, poté byl zámek zestátněn. V letech 1995–1996 zámek získal nové fasády, interiéry však chátraly dále. V letech 2008–2016 byl areál v několika etapách obnovován, všechny sály byly restaurovány do původní podoby, oranžérie opět dostala podobu upravené ovocné zahrady. Zámek s celým areálem byl slavnostně otevřen 2. dubna 2016 a návštěvníci v něm uvidí také čtrnáct obrazů malíře Josefa Mánesa, který byl jeho častým Read more…