Pocta české zemi

Již v roce 1451 je zmiňována konojedská tvrz, která v 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Majitel panství František Antonín Špork v roce 1699 zřídil ve zdejším zámku špitál pro chudé. Manžel její dcery Anny Kateřiny František Karel Sweerts zde roku 1746 založil novou budovu kláštera, ten byl zanedlouho přestavěn na zámek, který stojí dodnes. Posledním majitelům Delhaesovům byl v roce 1945 zámek zkonfiskován. Zámek včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie prochází od roku 2007 díky novému majiteli Vladimíru Přibylovi náročnou obnovou, jejíž první část byla dokončena v roce 2017. Mohutný pozdně barokní kostel, který ještě před několika lety hrozil zřícením, se v létě 2017 dočkal kompletní a velmi náročné opravy. Současně s revitalizací kostela probíhaly i práce na obnově Read more…

Rozsáhlý areál hřebčína se rozkládá na území tří katastrálních území: Kladruby nad Labem, Selmice a Hlavečník. Kladrubský hřebčín je dnes nejstarším kontinuálně existujícím hřebčínem na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora, jejichž chov zůstává i dnes hlavním posláním hřebčína. Areál zámku s rozlehlou plochou cvičiště obklopují budovy stájí, sýpek, obytných budov, budovy zámku a kostela. Jižně od zámku se rozkládají pastviny a cvičiště, areál dvora Josefov a odchovna. Západně od zámku je alej, pastviny a dvůr Františkov. Jižně od aleje je areál budov s parkem v lokalitě Mošnice. Ke dvoru Františkov náleží také soubor budov v obci Selmice, které tvoří funkční součást dvora. V letech 2014–2015 bylo regenerováno celkem 17 objektů, Read more…

Chrám byl vystavěn v letech 1700–1707 na místě starého gotického kostela Matky Boží, zbořeného v roce 1699. V roce 1707 byla nedokončená stavba předána do užívání, a když v roce 1708 hlavní mecenáš stavby Leopold z Ditrichštejna zemřel, ambiciózní plán nebyl nikdy zcela realizován. Původní věž shořela při požáru v r. 1863 a následujícího roku byla nová postavena podle návrhu Františka Schmoranze. Štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu je ukázkou práce mistrů z Florencie. Kromě hlavního oltáře je v obou postranních lodích ještě osm bočních oltářů. Barokní varhany jsou od Davida Siebera z roku 1708. Před hlavním průčelím je schodiště s kašnou a sochami sv. Petra a sv. Pavla. Obnova chrámu v Polné se týkala Read more…

V letech 1927–1929 si nechal textilní továrník Alfred Stiassni postavit vilu podle projektu architekta Ernsta Wiesnera. Zvenčí vila puristického stylu architekta Wiesnera měla uvnitř prvorepublikový luxus s reprezentativními salonky. Součástí je také rozlehlá terasa a lodžie, která se otevírá do více než tříhektarové zahrady s tenisovým kurtem a bazénem. V patře byly pokoje příslušníků rodiny, pokoj vychovatelky a pokoj pro hosty, sociální zázemí a dětská herna. V roce 1939 byla vila zabavena nacisty. V roce 1952 připadla krajskému národnímu výboru k reprezentačním účelům. Od roku 2009 je vila ve správě Národního památkového ústavu, který provedl v letech 2012–2014 památkovou obnovu, jíž prošla vila i zahrada. V horní části areálu vznikla podle návrhu architekta Milana Raka nová budova Centra obnovy památek Read more…

Počátkem 18. století byla původní tvrz přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek, který v letech 1839–1843 získal další přestavbou dnešní empírovou podobu. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Potomci rodu Silva-Tarouca vlastnili panství až do roku 1945, poté byl zámek zestátněn. V letech 1995–1996 zámek získal nové fasády, interiéry však chátraly dále. V letech 2008–2016 byl areál v několika etapách obnovován, všechny sály byly restaurovány do původní podoby, oranžérie opět dostala podobu upravené ovocné zahrady. Zámek s celým areálem byl slavnostně otevřen 2. dubna 2016 a návštěvníci v něm uvidí také čtrnáct obrazů malíře Josefa Mánesa, který byl jeho častým Read more…

Klášter premonstrátů v Teplé byl založen v roce 1193. Obnovení svého bývalého postavení, po škodách v důsledku husitských válek a bojů mezi katolíky a utrakvisty, dosáhl až počátkem 16. století. V 17. století byla zahájena výstavba podle nové velkorysé koncepce a v 18. století byl zveleben interiér konventního kostela. Počátkem 20. století byl klášterní areál radikálně rozšířen. Jeho vzhled se zásadně změnil dostavbou budov knihovny a muzea. V roce 1990 byl klášter vrácen tepelské kanonii ve značně zuboženém stavu. Areál byl citlivě a velkoryse obnovován v letech 2009–2015. K nejhodnotnějším částem objektu, mezi něž patří zejména Modrý sál a letní refektář, bylo přistupováno konzervačním způsobem, stejně tak k restaurování cenných malířských a štukových výzdob, podlah, vestavěného nábytku a dalších. Cena Read more…

Historie Vítkovických železáren sahá až do roku 1828, kdy je založil olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburský. Celý areál byl jedinečný v tom, že přímo na místě se v dole Hlubina těžilo uhlí, koksovalo se a poté využívalo v přilehlých pecích pro tavbu rudy v železo. Jednou z dominant areálu je i bývalý plynojem na jímání vysokopecního plynu z roku 1924, jenž byl přestavěn na multifunkční aulu Gong. Obnova objektu proběhla v letech 2009–2012, kdy z mohutné válcovité stavby architekt Josef Pleskot učinil středobod nového pojetí areálu. Pohyblivou část, tzv. zvon, který stoupal a klesal podle množství plynu, nechal vyzvednout do nejvyšší polohy a dovnitř vestavěl nezávislou konstrukci se sálem pro 1527 osob. Pohledový beton, sklo, ocel i přiznané rozvody sítí vytváří Read more…

Stavba Národního muzea podle projektu Josefa Schulze byla zahájena v červenci 1885 a muzeum otevřeno v květnu roku 1891. Historická budova Národního muzea je pojata na jedné straně dispozičně a provozně racionálně, na druhé straně její monumentalita, zakomponování do historické Prahy i nádherné interiéry schodišťové haly a Pantheon patří mezí nevýznačnější architektonické a výtvarné projevy našeho umění na sklonku 19. století. Na výzdobě muzea se podílela řada významných umělců generace Národního divadla. Generální oprava Národního muzea začala v dubnu 2015 a trvala 42 měsíce. Bylo nutné nejen opravit fasády, střechy i interiéry, ale také zastřešit obě nádvoří. Do levého při Vinohradské třídě byla vložena vestavba s parkingem, kavárnou a schodišti a výtahy do tunelu, propojujícího historickou budovu s budovou nového Read more…

Památník Tomáše Bati byl vytvořen v roce 1933 v historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína a náhlého Baťova úmrtí při letecké havárii. Geniálně jednoduchou, lapidární stavbou vyjádřil architekt F. L. Gahura kus osobnosti Tomáše Bati – velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu. Halový prostor Památníku byl zcela volný, rytmizovaný pouze sloupy, a výrazným prvkem interiéru byla pak už jen jednoramenná schodiště ve tvaru písmene Z jako Zlín. Gahura při zcela racionálním užití standardního konstrukčního modelu v kombinaci s katedrálním sklem a s využitím rozptýleného světla dospěl k vysoce emotivnímu účinku celé stavby. V padesátých letech byl přestavěn a jako Dům umění jej využívala zlínská filharmonie a Krajská galerie výtvarného umění. Obnova budovy proběhla v letech 2016–2018 a směřovala k návratu Read more…

Jednací řádodborného hodnotícího kolegiaOpera Historica 2019PreambuleJednací řád odborného hodnotícího kolegia “národní soutěže památek” Opera Historica(dále jen „Jednací řád“) je přílohou Soutěžního řádu “národní soutěže památek” OperaHistorica (dále jen „Soutěžní řád“) a upravuje pravidla pro zasedání a rozhodováníodborného hodnotícího kolegia. Tento Jednací řád stanovuje způsob hodnocenísoutěžních projektů a maximální počty bodů, které jim mohou být přidělenyv jednotlivých hodnotících kritériích. Přílohou Jednacího řádu jsou vzory formulářůpřihlášek pro jednotlivé soutěžní kategorie.Článek I.Ustanovení odborného kolegia1. Posouzením a hodnocením projektů přihlášených do jednotlivých kategorií národnísoutěže Opera Historica 2019 (dále jen „soutěže“) se zabývá sedmičlenné odbornékolegium (dále jen kolegium), ustavené v souladu se Soutěžním řádem.2. Jednotlivé členy kolegia vybírá vypisovatel soutěže resp. organizační výbor soutěžez řad nezpochybnitelných odborných autorit z oboru architektury a památkové péče.Článek II.Způsob Read more…