Grand Prix Opera Historica 2019 byla nejvyšší Cena jaká byla v tento večer udělena. Cenu udělil místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček generálnímu řediteli Národního muzea v Praze Michalu Lukešovi a generálnímu řediteli Metrostavu Pavlu Pilátovi.
Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových z let 1929–1930, navržená architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, je dnes jedinou originálně zachovanou stavbou z mnoha děl architekta Miese a jako jediná památka moderní architektury v České republice je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Volně stojící třípodlažní vila je zasazena ve svažitém terénu, přičemž do prvního podlaží je situováno technické zázemí. Druhé podlaží tvoří především hlavní obytný a společenský prostor se zimní zahradou, dále kuchyně s příslušenstvím a místnosti pro personál. Ve třetím podlaží s hlavním vstupem z ulice jsou ložnice rodičů, dětí a vychovatelky, příslušenství a rozlehlá terasa. Zahradu se zatravněnou loukou a několika solitérními stromy Mies navrhl spolu s Grete Roderovou-Müllerovou. V letech 2010–2012 prošla vila Tugendhat památkovou Read more…
Svým architektonickým členěním i vnitřní interiérovou výzdobou je kostel ze 14. století ojedinělým v celém daném regionu. V letech 1871–1873 byl přestavován a rozšířen do dnešní podoby. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Kostel tvoří síňové dvoulodí, jehož obě lodě jsou sklenuty žebrovými kříži, presbytář má v klenbě jedno pole žebrové křížové klenby. Do sakristie vede sedlový profilovaný portál. Ve věži zůstal zachován jediný ze tří zvonů, sv. Barbora, zřejmě ulitý roku 1566, zachovaný je i menší sanktusový zvon s nerozluštěným nápisem gotickou minuskulou, který je obecně považován za nejstarší zvon v celém Pojizeří a je datován do 14. století. V letech 2003–2010 procházel kostel celkovou generální rekonstrukcí, byla obnovena střecha kostela, fasáda lodě kostela, restaurovány dveře, vnější schody, Read more…
Počátkem 18. století byla původní tvrz přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek, který v letech 1839–1843 získal další přestavbou dnešní empírovou podobu. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a zahradní sallet a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Potomci rodu Silva-Tarouca vlastnili panství až do roku 1945, poté byl zámek zestátněn. V letech 1995–1996 zámek získal nové fasády, interiéry však chátraly dále. V letech 2008–2016 byl areál v několika etapách obnovován, všechny sály byly restaurovány do původní podoby, oranžérie opět dostala podobu upravené ovocné zahrady. Zámek s celým areálem byl slavnostně otevřen 2. dubna 2016 a návštěvníci v něm uvidí také čtrnáct obrazů malíře Josefa Mánesa, který byl jeho častým Read more…
Blatenský hrad byl založen v první polovině 13. století Bavory ze Strakonic. K výraznému rozšíření a přestavění tohoto vodního hradu došlo v 15. a 16. století, v pozdně gotickém slohu s renesančními prvky podle návrhu architekta Benedikta Rieda. Poté panství prošlo držením několika šlechtických rodů, až jej v roce 1798 získali Hildprandtové z Ottenhausenu. Vedle oprav západní, štítové fasády Rožmitálského paláce po roce 1989 byla těžištěm stavebních i restaurátorských prací v posledních šesti letech obnova Riedova paláce, pravděpodobně nejcennější části areálu zámku. V roce 2019 probíhá rekonstrukce zbývající části severního průčelí, v dalším roce pak budou opravy vnějšího pláště dokončeny opravou zbývající části východního průčelí a hlavního vstupu do paláce s restaurovanými dvoukřídlovými dveřmi s vitrají a s vnějšími kamennými Read more…
Původně gotický hrad Vítkovců z první poloviny 13. století byl rozšířen ve 14. století a v 16. století renesančně přestavěn. V 17. a 18. století byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Zámecký areál tvoří 41 palácových budov a hospodářských stavení a 12 hektarů rozlehlá zámecká barokní zahrada ze 17. století. Zámecká věž je symbolem bohaté historie a výtvarné krásy Českého Krumlova, barokní divadlo zase reprezentuje vyspělou barokní scénu. Na prvním zámeckém nádvoří se nachází zámecké lapidárium s originály barokních soch ze zámeckého areálu. Českokrumlovský hradní a zámecký komplex patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. Od počátku 20. století prochází postupnou obnovou, za niž obdržel dvě ceny Europa Nostra. Cena ICOMOS Opera Historica byla Read more…
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka o pivovaru je ale z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní strojní či technologické vybavení výroby sladu a piva se nedochovalo, jeho demontáž se odehrála v padesátých letech 20. století, kdy byl provoz pivovaru definitivně zrušen a následně využíván státním statkem. Pozvolné chátrání bylo od osmdesátých let 20. století zakončeno obdobím cílené devastace. Obnova památky se uskutečnila v letech 2007–2014 a byl zvolen přístup památkářsky přijatelné konverze budov při zachování původních hmot a charakteru z počátku 20. století. Na jaře roku 2014 byla v areálu otevřena první stálá výstavní expozice. Cena Opera Historica Středočeského Read more…
Zmínka o hradu je z roku 1286. V 16. století byl hrad velkolepě přestavěn v renesančním slohu, včetně výstavby kaple sv. Barbory a tzv. dolního zámku v podhradí. V průběhu 18. století prošel barokními úpravami interiérů a po požárech v roce 1781 a ještě v roce 1843 získala hradní věž novogotickou podobu, která byla zachována až do roku 1992. Po roce 1989 došlo k radikální záchraně nosných konstrukcí, zajištění a stabilizaci krovů a ukotvení klenby renesančního sálu, věž byla nově zakončena zvonovou helmicí s lucernou, tak aby její podoba odpovídala duchu tzv. saské renesance. Proběhla obnova fasád, restaurování renesančních sgrafit, bašt, sklepů a přízemí severního křídla, restaurování nástěnných maleb v kapli, obnovy východního a jižního křídla hradu. Cena Opera Historica Read more…
Mariánská Týnice je vrcholně barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím, které dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711–1768. Mariánská Týnice patří k nejvýznamnějším barokním poutním místům na Plzeňsku a je středoevropsky významnou ukázkou barokní sakrální architektury. Dominantou vrcholně barokního osově symetrického areálu je kostel Zvěstování Panny Marie. Na začátku 20. století byla památka po dlouholetém chátrání na pokraji úplné zkázy, když se v roce 1920 zřítila kupole kostela. Od roku 1993 proběhla příkladná a zdařilá památková obnova. Prvním krokem byla rekonstrukce věží proboštství, poté obnova kupole kostela a fasád, restaurování barokních fresek v kostele a ambitu, obnova zděné kruchty v severní kapli, oprava a rekonstrukce zčásti dochované kaple na východní Read more…
Významná stavba počátku české moderny byla realizovaná podle návrhu Jana Kotěry v letech 1909–1912. Pozoruhodné jsou i interiéry včetně mobiliáře. Stavba je považována za jeden z mezníků moderní české architektury, jež vynikajícím způsobem slučuje progresivní výtvarné pojetí hmotové a prostorové skladby s dokonalým řešením vnitřního prostoru. Poslední fází výstavby muzea byla předsazená venkovní kašna, rovněž podle návrhu Jana Kotěry. Po rozsáhlé vnitřní rekonstrukci v letech 1999–2002 se uskutečnila v letech 2018–2019 obnova vnější fasády, oprava a nátěry oken, kompletní výmalba vnitřních prostor, plochy před budovou a další práce, které vrátily objekt do původního stavu. Zrestaurována byla také kašna z roku 1934. Důkladnou obnovou prošly rovněž dvě sedmimetrové sochy v průčelí muzea od Stanislava Suchardy. V podzemním podlaží vznikly nové výstavní Read more…